Milí naši čitatelia, niet lepšej príležitosti bilancovať, než je príchod nového kalendárneho roka.

THERION – Sirius B

Louža: (...) Ano, THERION možná hrajou hovno. Ale ne ledajaké. Je to hovno tvořené těmi nejkvalitnějšími ingrediencemi, takové, jaké v sobě pečlivě pěstujete a hýčkáte, abyste ho v zápětí přivedli na svět jediným mocným výtlakem. A ono se vám odvděčí svou poctivou hovnovitostí. Tuhostí a odolností, tím jak drží tvar i stoprocentní hovnovitou barvou… Je to hovno hoven. True hovno. Mazlavá tmavěhnědá symfonie nefalšované pracovitosti a píle a v neposlední řadě víry. A navíc mají fakt skvělý vobrázky. [7 / 10]

CHILDREN OF BODOM - Something Wild

Louža: Hola, bratři mí jezerní. Pozornosti vaši zbystřete a slechy své ku osobě moji zaměřte. I s rizikem značným, že Alexi řečený Božský duši vaši po chvíli, jež následovati bude, orgasmy geniality oblažovati přestane a klacek jeho utichne slovy mými přehlušen.Však věřte, že újma tato zlatem vyvážena bude, neb já velectěný reverend Louža přináším poselství samotným překrásným Alexim ve snu mně zjevené. Však čas náš již pomalu nastává, vody jezera otvírati se počaly. Bychom my pouzí smrtelníci uzřeli sqvost z nejskvostnějších. Unikát nejunikátnější. Kvítek nejkvítkovatější. Album nové, jímž Ten, který vede cestu naši, oblažiti nás chystá se... (...) [10 / 10]

ULVER - Perdition City 

Thorn: Jedna z mojich najobľúbenejších dosiek. Decentný mix soundtrackovej atmosféry a la Angelo Badalamenti, šmrncnutý saxíkom, Garmovým vokálom a nočnou melanchóliou. Hudba na včera, dnes a zajtra. Podporené Nórskym kráľovským fondom na podporu umenia. Čo tak aj u nás? [9,5 / 10]
 
Immortal: Beznadějná slátanina bez sebemenší skladatelské schopnosti. Yamaha keyboard tutorial. [3 / 10]
 
THE AUSTRALIAN PINK FLOYD SHOW
 
Koscj: Ktosi sa ma snažil presvedčiť, že do Košíc prídu slovutní PINK FLOYD. No keďže viem, že rozhádaní členovia tohto zoskupenia po poslednom londýnskom Live 8 dôrazne vylúčili reunion a nie som ani tak naivný, aby som uveril, že by sa dali dokopy kvôli koncertu v Košiciach – bol som značne skeptický. (...)
 
THE GHOST INSIDE – Fury And The Fallen Ones
 
RIP: Tato metalcorová nahrávka mi připomíná řemeslně skvěle opracovaný šperk, ve kterém se místo zlata nebo platiny použila měď a možná i mnohem obyčejnější rudy a slitiny. Brilianty, smaragdy a safíry v nádherně opracovaných rytinách jsou nahrazeny křemeny, turmalíny a dalšími šutříky, jejichž výskyt není něčím neobyčejným. (...) [6 / 10]
 
A STORM OF LIGHT - And We Wept The Black Ocean Within

RIP: (...) Album z nadhledu působí jako obrovská špinavá katedrála francouzského střihu, zasazená do koloritu Foglarových Stínadel. Je majestátní, poněkud neučesaná, trochu děsivá, ale při tom má neodolatelné kouzlo, které vás nutí nahlédnout dovnitř. Uvnitř slyšíte podivné zvuky linoucí se z různých záhybů stavby a sytě barevné světlo, které propouští prapodivné sporé vitráže, je děsivější než tma. (...) [8 / 10]

OBCHODNÍK SE SMRTÍ

RIP: Vezměme současný, nekonvenční, nicméně velmi přitažlivý námět, přidejme režiséra, který natočil jedno z mých nejoblíbenějších sci-fi Gattaca (mimo jiné má tento novozélanďan na svědomí i scénář k filmu Truman Show). Nalijme do mixéru, zapněme za běhu přidávejme nahrubo strouhaný sarkasmus a ledovou tříšť. Podáváme ozdobené Nicholasem Cagem. (...) [8 / 10]

MESHUGGAH – I
 
Louža: Chápu, že je v dnešní době těžké přijít s něčím objevným, ale zaplatit za inovaci zdravým rozumem... Vážím si MESSUGAH pro jejich směrování, i za to, jak dokázali s tím co hrají ovlivnit jak fanoušky, tak i ostatní hudebníky. Mám rád naprosto zabijácký zvuk jejich alb. Vážím si i sám sebe za to že jsem tohle EP vydržel doposlechnout až dokonce. Přesto říkám : Již nikdy více... Asi nejsem vyvolený. V porovnání s tímhle je i moje slabost pro hity Dalibora Jandy jen nevýznamná úchylka v moři perverznosti. [3 / 10]

MESHUGGAH – Obzen

Stray: (...) Můj názor na tyto Švédy je prostě stále stejný, protože asi jen těžko uznám nadstardantní pozice kapele, jejíž zpěvák se v životě neprezentoval čistým hlasem a jejíž hudba působí tak monotónně, neohebně a mechanicky. Od mistrů a snad i tvůrců celého žánru, za jaké jsou MESHUGGAH pasováni, prostě nutněpotřebuji slyšet nějakou hravost, barevnost, schopnost improvizace a nejen pořád dokola agresivitu. (...)
 
SPORTLOV – Snöbollskrieg
 
Marigold: (...) Celkově bych řekl že Snöbollkrieg je fošna která by vám neměla ve sbírce chybět... Každej ližující satanista prostě ví, o čem tahle kapela hraje. Snoubordy jsou stejně pro nagelovaný diskanty! 666! SATAN! PIST! [10 / 10]
 
Shnoff: Zhmotněná misantropická nenávist doširoka rozsévající Satanovo hrubozrnné (™ už nevím kdo) sémě, vyhlášení nesvaté války všemu neúpřímnému pozérství, zblackmetalizovaný punk důrazně potírající a očerňující vše bílé na tomto zkaženém světě plném pokřivených sportovních ideálů, branek, bodů, vteřin a dopingu. Jdu raději na pifko. [10 / 10]
 
Dalas: Na takovouto nahrávku jsem čekal celých 17 let. Přesně od okamžiku, kdy jsem na základní škole absolvoval lyžařský kurz, jenž pro mě nastartoval doživotní NENÁVIST vůči zimním sportům. Nenávidím sjezdovky, nenávidím lyže, nenávidím běžky, nenávidím spolužáky, kteří se smáli mému neumětelství, nenávidím instruktory a ty ze všeho nejvíc. Nenávidím i tuto kapelu!!! [10 / 10]
 
Radicalcut: Naozaj zábavný image a celkový koncept. Zámerne priemerná hudobná zložka aspoň mne osobne kazí celkový dojem. Image a nápad za 10, hudba nuda za 5, celkový výsledok je na pár zasmiatí, nič viac. Radšej si idem pustiť takých MR.BUNGLE alebo ESTRADASPHERE a ich všestranné úlety. [7,5 / 10]
 
RIP: Se vole Radicale!! Nekaž nám to! [10 / 10]

Louža: Z kraje vám prozradím jedno velké intimní tajemství. Ale nesmíte to nikomu říct, protože by si všichni mysleli, že jsem blbej. Možná nebudete věřit, ale můj bezbřehý hudební vkus je vypilován do tak krystalických rozměrů, že mi stačí sotva minutka poslechu libovolného alba a už zhruba tuším, jak se mi bude líbit. Ba co víc, moje druhé pravidlo zachází ještě dál. Nemusím to album slyšet vůbec. Proč? Asi tak na 80% mi vychází zkušenost, že když se mi líbí obal, líbí se mi většinou i obsah alba pod ním. Nemyslíte si že sem blbej, že ne? Čéče. (...) [8,5 / 10]
 
Darkmoor: Ač jsem Loužovu recenzi četl, téměř s ničím v ní nemohu souhlasit. Tedy nejde o novinkovou kolekci, nýbrž o hrubý, až urážející pohled na předcházející tvorbu mistra Morse, respektive jeho působení ve SPOCKově kníru, neboť v drtivé většině šlo o věci nadmíru vydařené. Se shrnutím obsahu "One" už se v podstatě souhlasit dá a nakonce se přátelsky shodneme i v hodnocení. No řekněte, není ten Loužův svět krásný? [8,5 / 10]
 
SIX FEET UNDER – 13
 
Rudi: (...) Túto kapelu sledujem počas celej jej kariéry, mal som pocit, že ma už ničím nedokáže prekvapiť. Pravý opak je pravdou. „13“ je čírym destilátom toho najlepšieho, čo kedy títo šialenci stvorili. (...) [10 / 10]
 
Darkmoor: (...) v případě "13" jde o to nejprovařenější klišé, co si lze pod starou smrtkou představit, včetně naprosto monotónního zpěvu pana Barnese. Tohle by možná vzbudilo pozornost před 15 lety, ovšem ani tím si nejsem příliš jistý... [3,5 / 10]
 
Shnoff: (...) Pár povedených a chytlavých riffů se na „13“ najde, ovšem jako celek na mě působí tato deska tak nějak uměle, unyle, monotónně, vykonstruovaně a v některých momentech dokonce směšně. (...) [3,5 / 10]
 
TRIVIUM – Ascendancy
 
Rudi: Zvyknem sa len pousmiať, keď sa niektorí (prevažne britskí) žurnalisti oháňajú v súvislosti s tou či onou kapelou bombastickými nadpismi typu "My sme nová METALLICA!". V prípade TRIVIUM však nastal čas uznanlivého prikývnutia. Je to proste tak. Táto kapela drží prst na tepe doby a robí to sakramentsky dobre! 18-ročný (!!!) gitarista a spevák Matthew K. Heafy je zázračným dieťaťom NWOAHM, muzikantom, ktorý má nevídaný potenciál, schopnosť zatriasť celou scénou a určiť nové trendy. Škandinávsky death-thrash ako solídny podklad, pečať velikánov IRON MAIDEN, DEATH či METALLICA, fantastický zvukový obal a hlavne mladícke nadšenie a chuť rozmetať všetko a všetkých napadrť - to sú TRIVIUM. Som zvedavý, s čím novým prídu hviezdy typu KILLSWITCH ENGAGE, AS I LAY DYING, CHIMAIRA či THE BLACK DAHLIA MURDER. Jedno je isté, po "Ascendancy" to budú mať veľmi ťažké. A nielen oni. TRIVIUM sú veľkou nádejou moderného metalu. 2 body si ponechávam ako rezervu do budúcnosti. Táto kapela nám ešte poriadne nakope zadky! [8 / 10]
 
Thorn: Dokonale neoriginálny mix nu-metalu, göteborského melodického thrash/deathu, metalcoru a "novej inkarnácie" heavy metalu zabalený do obalu výbornej a našľapanej produkcie. Nič viac. [5 / 10]
 
ROZHOVOR S HELLHAMMEROM

Shnoff:

„A můžu se zeptat, co to pořad děláš – myslím to trrrr trrr?“
 
„Hehe. To víš, nemůžu ztratit ani minutu a pořad si v duchu přehrávám přechody a zároveň, chrrrr - flussss, zkouším vymyslet nějaké nové výstřely na další album MAYHEM. Omlouvám se, jestli tě to ruší.“ Glloooog, brrrrrk.

Flaška Jacka padla a já jsem viděl, že je čas udeřit, neboť kdybych čekal ještě pár minut, těžko bych porozuměl Hellhammerovým slovům. „Proč jsi zabil Deada a Euronyma!!?? Vím všechno!!“ vychrlil jsem ze sebe a okamžitě mi zatrnulo podruhé a naposled, neboť Hellhammer zbledl, zesinal a hlasitě zachroptěl na celou hospodu: „Jak to víš, ty parchanteeee?!! Vždyť jsem se s tím nesvěřil ani své mamince!“ a já jsem ucítil ve své tváři obrovskou pěst, načež jsme usnul spravedlivým spánkem.
 
Po třech dnech jsem se probral na nemocničním lůžku se zadrátovanou sanicí a s hadičkami vedoucími od předloktí. V duchu jsem si nadával, že jsem neobjednal ještě jednu lahvinku anebo jsem měl radši vytáhnout svou domácí slivovičku, třeba by pak Hellhammerova reakce nebyla tak prudká a možná by se sám od sebe prořekl a všechno vyklopil. Nu což, jsem trouba. Já se ty rozhovory snad nikdy nenaučím. Alespoň vím, že jsem na správné stopě, které se budu držet zuby nehty! Tak příště snad budu úspěšnější ...
 
TIAMAT – Wildhoney
 
Stray: "Wildhoney" je možná nejvěhlasnějším albem metalové historie, kterému jsem nikdy úplně nepřišel na chuť. (...)
 
Marigold: Byl bych nerad, kdyby hned pod recenzí zářil náš šílený diamant Jenda se svými epochálními teoriemi. (...)

Rudi: Dodrbávať MANOWAR je dnes nesmierne populárne. Dokonca aj v Nemecku sa odžískované mastné hlavy trhajú z reťazí - po legendárnom ("si pripravený zomrieť pre metal?") rozhovore v Rock Harde som si tento mesiac prečítal v Metal Hammeri šokujúco kritický rozbor všetkého, čo robia Joey a spol. zle a akí sú smiešni. Čo už, každý má právo na názor, len to celé niekedy vyzerá a má zmysel asi ako zdrvujúce útoky znalcov Dostojevského na čitateľov komiksov. MANOWAR sa nemenia, hrajú, spievajú a pózujú stále tak, ako to robili v osemdesiatych rokoch. Samozrejme, staršie albumy zostávajú nedotknuteľné, ale novinka ma baví minimálne tak, ako všetko, čo urobili v deväťdesiatych rokoch. "Gods Of War" je pre mňa ako "Blood On Ice" od BATHORY dotiahnutý po zvukovej stránke - s čerešničkou na torte v podobe "Die For Metal", hymnou niekde medzi "Metal Warriors" a "Warriors Of The World United". No a čo sa tých wagnerovských medzihier a "nudných intier" týka, čakať od spracovania témy severskej mytológie, že bude dynamicky, pesničkovo odsýpať... ROFL! ;o) [7 / 10]

LAMB OF GOD - REPORTÁŽ Z PRAHY

Sicky: (...) LAMB OF GOD mají na metal takřka dokonalou image - dlouhé mařeny a zarostlé tváře působí přísným dojmem a že nejde jen o frajerskou pózu, dokázal zpěvák Randy o chvíli později, když naprosto nekompromisně sejmul neomalence, který již po několikáté lezl na pódium. Frontman dal jasně najevo, kde se nachází jeho teritorium, vetřelce skolil k zemi, nadělil mu několik pravých háků a poslal ho vzduchem z pódia dolů a ani při tom nepřestal zpívat (!). (...)

GORGOROTH - REPORTÁŽ Z PRAHY

Milda: „Tak k nám přijedou GORGOROTH…“. Tato zpráva nebyla v naší redakci přijata zrovna s obrovským nadšením a dlouho se vůbec nevědělo, kdo na koncert vlastně půjde. Nakonec jsem se o tento úkol přihlásil já, s vyhlídkou na zajímavý kulturní zážitek a už nyní vám můžu bez obalu prozradit, že to byl jeden z nejhloupějších nápadů, které mě v poslední době napadly (a že jich není málo...). (...) Všechny hymnické melodie, tajuplné riffy, klenutá sóla a mysticky akustické mezihry nám zůstaly skryty a zůstal jen pohled na pět okovaných počmáranců, kterak za doprovodu hromovládných bicích křepčí po pódiu a házejí do publika tvrďácké pózy. Celé to vyznívalo nesmírně uboze a směšně. V neoficiální soutěži o nejdebilnější image vyhrál zpěvák, těsně následován plešatým kytaristou, u kterého sem si říkal, jak je možné, že se dospělý člověk může projevovat takhle hloupě (oči neustále otočené nahoru, aby bylo vidět bělmo; trhavé pohyby - asi snaha o co nejvěrnější napodobení zombie). (...) V krátkém summary z tohoto koncertu by rozhodně nechyběli slova jako „nuda“, „zívačka“, „ztráta času“ a „smrad jak v opičárně“. Jsou to samozřejmě pouze mé dojmy, které se nejspíš budou lišit od většiny přítomných návštěvníků - nicméně report píšu já, takže smůla...

HARLEJ - Když chválím, tak sebe

Milda: Recenze můžeme dělit na kvalitní a hrozné. Nahrávky pro změnu na výborné a strašné. Skupiny - ty si rozdělíme na dobré a tragické. HARLEJ je tragická kapela, která vydala strašnou desku. A abych držel linii, tak už nebudu dál pokračovat a jedna hrozná recenze je na světě... (...) Musím se přiznat, že při naposlouchávání tohoto alba jsem zažíval nepopsatelná muka a nyní, když CD dohrálo, mě naplnil nádherný pocit úlevy z toho, že si tento „skvost“ již nikdy nebudu muset pustit. Natočil se sice klip k písni „Živýho mě nedostanou“, takže je tu možnost, že mě bude HARLEJ otravovat ještě z televizní obrazovky, ale to bude aspoň pádný důvod, abych sledoval naučné dokumenty na ČT2.

INFERNAL WAR - Terrorfront

Koscj: INFERNAL WAR patria k tomu lepšiemu, čo nám súčasná tvár black metalu ponúka. Ako kolega Arrow spomínal, ľahko sa živé bicie zamenia za automat, čoho som jasným príkladom. Zo začiatku som to nepočúval, až tak pozorne a o použitom bicom automate som bol presvedčený. Bol som ale kolegom poučený, započúval som sa lepšie a musím skonštatovať, že bicman tejto poľskej formácie patrí medzi tých zručnejších. (...)

INFER - In Cold Being

Radicalcut: (...) nezostáva nič iné, než konštatovať, že muzika INFER je síce kvalitná, ale tvoria ju idioti. [7 / 10]
 
BURZUM – Filosofem

Koscj: (Bohužiaľ neskôr pozmenené. Pamätníci vedia.) Držím sa jednej zásady, keď bude album aj maximálne geniálny, ale ma hrozný zvuk, prípadne inú podstatnú závadu, tak ho proste počúvať nebudem. V prípade tejto nahrávky sa dá povedať, že je všetko v poriadku... - nebyť množstva rozhovorov a rôznych výlevov z Vargovho choromyseľného mozgu, keď prezentáciou svojho rasisticko-nacistického zmýšľania postavil medzi mňa a „Filosofem“ neprekonateľný val. Proste to beriem takto: ak niekto do výborného gulášu naserie, tak to už nikdy nebude guláš na jedenie. A taktiež mu nikdy nezabudnem ani to, že práve on bol jeden z prvých, kto začal svojimi aktivitami metal spájať s takýmito nechutnými ideológiami. V každom prípade je ale "Filosofem" jedným z dôkazov, že genialita mnohokrát ide ruku v ruke so šialenstvom.

BOLT THROWER – Those Once Loyal
 
Rudi: Sú kapely, ktoré si zaslúžia plný počet bodov už v momente, keď vydajú správu o tom, že sa zavreli do štúdia a nahrávajú nový album. (...) [10 / 10]
 
BARONESS – Blue Record

Klypso: BARONESS sa opäť raz predviedli v dobrom svetle - modrý album je ešte lepší ako ten červený. Spontánna, uvoľnená a zábavná nahrávka. [8 / 10]
 
Deadmann: BARONESS sa opäť raz predviedli v dobrom svetle - modrý album je ale mierne horší ako ten červený. Spontánna, uvoľnená a zábavná nahrávka. [7,5 / 10]
 
RIP: BARONESS sa opäť raz predviedli v dobrom svetle - modrý album je stejně dobrý ako ten červený. Spontánna, uvoľnená a zábavná nahrávka. [8 / 10]
 
DESASTER – Angelwhore
 
Rudi: Kristove banány, čo je toto za zverinu? Špinavá, hrdzavá ponorka sa vynorila v starom nemeckom prístave. Posádku v zložení Sataniac, Infernal (ešte sa nesmejte), Odin a Tormentor (už môžete) vítajú davy verných v rifľových bundách s vyprašivenými nášivkami, pivnými bruchami a riedkymi mastnými vlasmi. Od roku 1988 sledovali jej plavbu v tých najtemnejších, najsmradľavejších vodách undergroundu, dnes s nádejou prihliadajú snahe tohto obskúrneho plavidla zakotviť v presvetlených vodách záujmu širšej metalovej verejnosti. Súdny človek nevie, či si má skôr odpľuť, smiať sa, alebo trpko zaplakať. (...) [1 / 10]

BLAZE BAYLEY - REPORTÁŽ Z PRAHY

Louža: (...) "S úderem půl desáté už stál zpěvák nad hřadujícími fanoušky a častoval hlediště ďábelským pohledem. Dost jsem se ho bál. Hlavně když na mě začal ukazovat prstem a hrozit mi pěstí, že málo hrozím." (...)

NOKTURNAL MORTUM – Lunar Poetry
 
ŠotouŠ: Když jsem potkal oficiálního zástupce The End recs. u nás, totiž Chrobise, asi 14 dní po tom, co jsem obdržel tohle CD, řek jsem mu: „Hele, ty Ukrajinci, to sou pěkný náckové co?“ A von nato: „Hm... jsou.“ Já na to: „Tak vo tom ti psát nebudu.“ A von nato: „Tak o tom aspoň něco napiš...“ Tak teda jo. Takže Nokturnal Mortum sou náckové z Charkova na Ukrajině, který vede nějakej Knjaz Varggoth. Už ten pseudonym je debilní – uznejte „kněz bůh války“ je pitomina, a ještě když se to napíše tak, aby to vypadalo jako nějakej skřet z Tolkiena. (...) [1 / 10]

GOREROTTED - Only Tools And Corpses

ŠotouŠ: (...) Takže prosím – horůrky, rádobyvtipné rýmovací gore texty (viz tracklist) a komiksový obal s motorovkami. Opakující se riffy, občas houpavá pasáž, zdvojený vokál á la Inhume a škatulka vepsaná v úvodníku. GOREROTTED jsou skutečně punk – ovšem především v onom původním smyslu slova – totiž přitroublí. (...) [5,5 / 10]

Rudi: Videl som budúcnosť death metalu, volá sa Gorerotted. (...) [9 / 10]

RUNNING WILD - Rogues En Vogue

Louis: Jak dokazuje i album „Rogues En Vogue“, RUNNING WILD jsou jenom jedni. (...) [8 / 10]

Stray: Dnes snad už na světě neni metalové kapely, která by víc svou hudbu dotáhla "ad absurdum" do sfér směšné karikatůry. Flotila kapitána Kašpárka vyrazila z hamburkských doků před více než dvaceti lety plná nadšení a několik let hrděbrázdila Atlantik. Avšak poté co se kapitán opil v hostinci "U černé pracky" a způsobil na pirátském srazu koncem pětadevadesátého neslýchanou "Maškarádu", už se jeho posádka mezi konkurencí nechytala. Alba byla jedno podobné druhému, navíc ubylo zajímavých nápadů i skladeb. V současné doběuž se šetří úplně na všem, a tak polonazí bukanýři křižují se svou děravou bárkou jenom horním tokem Labe, kde jim místní loďaři stále přispívají na sporé ošacení. [3 / 10]

DEVASTATHOR - Feast Has Begun

Louis:

„Nad krajinou rozevlátor,

vládne Smrt a terminátor,

teskně hučí karburátor,

že už není pomoci.

Nad mrtvolou rozeklátor,

nemá šanci respirátor,

nezahřeje radiátor,

před mozkovou komocí.

Misku s mlékem rozlitor,

stojí kolos podél hor,

neštěstí jak monitor,

svítí světlem do noci.

Postavu tu s velkou hnátor,

nezastaví detonátor,

neublíží depilátor,

je to MOCNÝ DEVASTATHOR!“

[2 / 10]

Louža: BERSERK?„Rites of Supremacy“? Jak tvořivý a hluboký název. Starý brach Elvis by se jistě podivil, kdyby viděl jakých podob a mutací na sebe může vzít revoluce, kterou kdysi nevědomky rozpoutal. Oni si to blackouši sice neradi přiznávají, ale co jiného je black hraný podle staré školy, než očerněný rock’n’roll toho nejklasičtějšího střihu?

Právě tvorba BERSERK je toho zářným příkladem. Pravda, najdeme zde pár rozdílů, přece jen, od dob, kdy Elvise unesli mimozemšťané, užuplynul nějaký ten pátek, takže ne vše co odkázal budoucím generacím bylo pochopeno úplně přesně. Kupříkladu zmizelo fluidum dějin. Kotlety. Ten nejzásadnější ze zásadních znaků všech Elvisů a pravověrných rockerů. Kdo nemá kotlety, jako by nežil. Hoši z BERSERK si taky trochu popletli účel pomády a namísto tupírování svých skvělých účesů, rozmazali si ji po obličeji. Nu což,stane se. Jedinou věc, kterou Elvis nikdy neměl byly dřevěné meče a úžasné pagan štíty. To se jim holt musí připsat k dluhu.

Tak nejpodstatnější image máme za sebou a teď něco o hudbě.BERSERK hrají pagan black metal.

[5 / 10]

ROZHOVOR S UNDERLINE

Radalf:

O čem jsou texty ?

Krtsch : Kurva, Karle, řekni, že tě matka týrala a otec píchal, to letí..

D-Bek : ehm...Takže texty píšu podle duševního rozpoložení. Asi proto, co cítím, píšu text. Jsou takové úlety, ale jinak podle momentální nálady. Pocity. (...)

Krtsch : Napiš jak lížeš Káču.

LOU REED & METALLICA – Lulu

Dudri: Dopočúvať čokoľvek presahujúce 60 minút na jeden záťah je výzvou. (...)

SICKENING HORROR - When Landscapes Bled Backwards

Reaper:

Kontakt na kapelu:

George Antipatis, Peloponnisou 1, Petroupoli 13231 Athens, Greece

GUSTAF HILDEBRAND – Heliopause

Naathir: (...) A navíc mi, tuším, při poslechu první skladby znenadání v jednom momentě vyjela asociace se Žvejkalem. Ten sampl měl být nejspíš skřípání kovu o kov, ale spíšto připomínalo Žvejkala. (...) [5,5 / 10]